6. Vstupy výroby

Dispozitivní výrobní faktor

Dispozitivní faktor je pouze jeden, a to řídící práce, tj. řídící práce managementu podniku. Jedná se o všechnu nevýkonnou práci, která se nepodílí přímo na produkci konkrétního výstupu. Management provádí řadu činností od plánování, organizování, rozdělování úkolů, rozhodování, přes koordinaci až po kontrolu (obr. 13). Podrobněji se tomuto tématu budete věnovat v předmětu úvod do management.

Obr. 13 Základní funkce managementu

Tento faktor rozhoduje o vhodnosti, použití a optimální kombinaci všech ostatních výrobních faktorů. Bez tohoto výrobního faktoru nemohou být ostatní výrobní faktory účelně a hospodárně využívány.

Elementární výrobní faktory

Elementární výrobní faktory, které mají bezprostřední vztah k předmětu výroby, tzn. že se přímo podílejí na produkci finálního statku. Patří sem výkonná práce, dlouhodobý majetek a materiál.

  • Výkonná práce

Druhým významným podnikovým výrobním faktorem je výkonná práce, tj. lidská energie a duševní schopnosti vynakládané pracovní silou (člověkem) při výrobě produktů. V podstatě jde o dělnické práce. 

Způsobilost pracovní síly k výkonu určitých činností závisí na tělesné konstituci, nadání, věku, přirozených vlohách, stupni vzdělání a odborné výchově, i na praktických zkušenostech. Cenou práce je mzda.

Účinnost (efektivnost) lidské práce, tj. množství výrobků připadající na jednoho pracovníka, označujeme jako produktivitu práce. Té se budeme věnovat později.

  • Dlouhodobý hmotný majetek (DHM)

DHM zahrnuje např. pozemky, budovy, stavby, stroje, výrobní zařízení, nástroje, dopravní prostředky, zařízení kanceláří, výpočetní technika aj. Jedná se o soubor věcných prostředků, které nejsou spotřebovány v jednom výrobním cyklu (jako je tomu u materiálu), ale slouží v podniku delší dobu, tzn. mají delší životnost.

Rozlišujeme ekonomickou a technikou životnost (obr. níže)

Obr. Technická a ekonomická životnost
DHM v době své životnosti ztrácí postupně svou užitnou hodnotu (rychleji na konci své životnosti) i tržní hodnotu (rychleji po uvedení do provozu). Přitom užitnou i tržní hodnotu ztrácejí nejen tím, že jsou používány, ale i vlivem technického pokroku, který s sebou nese nové a dokonalejší prostředky. Postupné opotřebení se vyjadřuje pomocí odpisů.

Důležitou charakteristikou DHM, především strojů a výrobního zařízení, je výrobní kapacita (více viz Synek, 2015, kap. 11). Ta představuje potenciální schopnost výrobní jednotky (stroje, dílny, závodu, podniku) produkovat statky.

Vztah DHM k výrobě je konstantní. To znamená, že množství vyrobených kusů neovlivňuje množství DHM v rámci kapacity DHM. Avšak při překročení kapacity musí dojít k jeho navýšení. Z toho vyplývá, že se DHM ve vztahu k výrobě mění skokově.

  • Materiál

Dalším elementárním výrobním faktorem jsou pracovní předměty, ze kterých přímo vznikají finální výrobky – materiál. (Synek, 2015) Patří sem (obr. níže) suroviny, základní materiály, pomocné látky, provozní látky, a také energie.

Obr. Elementární výrobní faktor - materiál

V praxi průmyslových podniků se materiál obvykle člení na výrobní (jednicový) a režijní. Materiál představuje všechen oběžný majetek, který se přímo či nepřímo spotřebovává při zhotovování výrobku či poskytování služby. Jeho vztah k počtu vyrobených kusů výrobků je lineární (může být proporcionální, degresivní či progresivní). To znamená, že počet vyrobených kusů výrobků ovlivňuje obdobně množství spotřebovaného materiálu. 

V řadě podniků tvoří spotřebovaný materiál podstatnou složkou nákladů. Proto je jedním z principů činnosti podniků v této oblasti princip hospodárnosti, tj. snaha po dosahování nejvyšších (nejlepších) výsledků s co nejnižšími náklady.

Srovnejte s pojmy známými z ekonomie - fixní a variabilní náklady. Najdete souvislosti?