Podnikové procesy (NewSIL)

Sektorem se rozumí část národního hospodářství, do níž je národní hospodářství podle určitého hlediska rozčleněno, např. z hlediska vlastnictví (obr. 3) nebo druhu ekonomické činnosti (obr. 4).

Obr. 3 Sektory z hlediska vlastnictví

Tradičně se člení ekonomika do čtyř sektorů z hlediska druhu ekonomické činnosti (obr. 4).
Jedná se o sektor primární, sekundární, terciární a příp. kvartérní (zvlášť se vyčleňuje věda a výzkum,
která je jinak zahrnuta v terciárním sektoru).

Obr. 4 Sektory z hlediska druhu ekonomické činnosti

Historicky nejstarší strukturou národního hospodářství je struktura s převažujícím zemědělstvím následovaným průmyslem a službami (je označována jako AIS) (Synek, 2015). V dávných dobách představovalo zemědělství a lov hlavní a v podstatě jedinou hospodářskou aktivitu, v antice a středověku se přidala řemesla a obchod. Od 19. století došlo k výraznému posunu díky novým objevům a technickým novinkám. Vznik manufaktur zahájil obrovskou průmyslovou éru vrcholící ve 20. století. „Obsluha“ rostoucí ekonomiky si však žádala rozvoj služeb. Vznikaly stále nové a ve druhé polovině minulého století začal sektor služeb v ekonomikách vyspělých zemí podílem na zaměstnanosti a HDP převažovat nad sektorem průmyslu. (ČSÚ, 2004) Pro ilustraci si prohlédněte obr. níže.

Obr. Vývoj změn ve struktuře hospodářství v čase

V současné době v nejmodernějších ekonomikách převládají služby (struktura SIA). Sektorová struktura hospodářství se mění především vlivem změn poptávky a nabídky, vědeckotechnického rozvoje a produktivity práce. Zásadní změny probíhají v horizontu minimálně desetiletí, někdy i staletí. V průběhu transformace ekonomiky České republiky však změna tzv. typu industrializačního v typ služeb proběhla cca za osm let. (Synek, 2015).

Co znamená struktura SIA a AIS? Pro vysvětlení použijte následující označení:

• Primární sektor (A)
• Sekundární sektor (I)
• Terciární sektor (S)