Podnikové procesy (NewSIL)

Chemický průmysl má rozhodující význam pro tzv. chemizaci hospodářství (uplatňování chemických výrobků a chemických technologií).

Jeho výrobní procesy jsou kombinací mechanických, fyzikálněchemických, biochemických a chemických procesů. Chemickými výrobními procesy dochází k vnitřní změně vlastností zpracovávaných surovin.

Převažuje hromadná, specializovaná výroba.

Chemický průmysl se u nás začal vyvíjet ze starších řemeslnických počátků v polovině 19. století (výroba kyseliny sírové z domácího pyritu). Opravdový začátek průmyslové chemie je spojen se vznikem závodů na Ostravsku (Hrušov, Petřkovice), v Ústí nad Labem (r. 1847) a v Praze a okolí. Podniky vyráběly produkty anorganické chemie (kyselinu sírovou/solnou, sodu apod.) pro potřeby textilního průmyslu. Nedlouho potom začala výroba průmyslových hnojiv z dovážených fosforitů, vyrostly i podniky v zemědělských oblastech (Kolín – r. 1871, Přerov, Poštorná). Koncem 19. století vznikaly závody organické chemie, tj. destilace černouhelného dehtu v Ostravě a výroba anilinových barev v Ústí nad Labem. V Pardubicích byla v roce 1888 založena rafinérie ropy. V Lovosicích začala chemická výroba v roce 1900.

Po vzniku Československé republiky trval vliv cizího kapitálu a např. I. G. Farben brzdila rozvoj organické chemie. Český kapitál založil velký závod anorganické chemie a výbušnin u Pardubic – Synthesia. Byla zavedena výroba umělých vláken – Lovosice. Za okupace vystavěli Němci v Záluží u Mostu velký kombinát na výrobu tekutých paliv z hnědého uhlí.

Po 2. světové válce byla československá chemie nejméně vyvinutým odvětvím těžkého průmyslu. Vzhledem k nedostatku surovin a energie nedávala daná situace velké naděje. Bylo však známo, že chemický průmysl, který stupňuje využití surovin, by se měl vyvíjet rychleji než ostatní odvětví. Bylo žádoucí rozvinout např. výrobu umělých a syntetických hmot, maximálně a komplexně využívat vlastní chemické suroviny i odpady. Rovněž přistupuje potřeba chemických produktů pro všechny moderní obory. V první fázi budování tzv. socialistického hospodářství vznikla samostatná československá farmaceutická výroba. Rozšiřuje se produkce textilních barviv, plastů, umělých vláken – silon… Od roku 1960 bylo vybudováno několik velkých závodů chemických a gumárenských, vzrostla výroba kyseliny sírové, dusíkatých hnojiv. Později nastoupil výrazný rozvoj petrochemie na bázi sovětské ropy. Po roce 1980 se výrazně rozšířila výroba chemických vláken, polyamidových, polyesterových a polypropylenových, vzrostla výroba plastických hmot a PVC.

Po roce 1990 i chemický průmysl prošel v období ekonomické transformace obdobím poklesu výroby a snížením počtu pracovníků. Pokles se navíc časově překrýval s recesí chemického průmyslu, zejména petrochemie v celé Evropě. Postavení československého chemického průmyslu velmi záviselo na jeho schopnosti restrukturalizovat a modernizovat výrobu. Na to samozřejmě navazuje i nutnost zlepšení struktury vývozu a prodeje, kde stále převládá vysoký podíl výrobků s relativně nízkým stupněm zpracování finálních výrobků.

Dle CZ-NACE je odvětvová struktura chemického průmyslu následující:

• Výroba chemických látek a chemických přípravků;
• Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků;
• Výroba pryžových a plastových výrobků.

 
Chemický průmysl (MUNI, 2013)