Podnikové procesy (NewSIL)

Historicky nejstarším systémem plánování a řízení toků materiálu, který se i přes výhrady stále často používá, je systém označovaný jako MRP II. Vznikl v 70. letech 20. století v USA rozšířením původního systému MRP (Material Requirement Planning = plánování požadavků na materiál). Uplatnění našel tento systém hlavně u podniků se složitou strukturou materiálových toků. Východiskem pro sestavení plánu výroby je odhad poptávky, následně se pomocí SW bilanční metodou určí, jaké výrobky, polotovary, díly, je třeba vyrobit, jaké vstupy budou potřeba k jejich zajištění, zpracuje se bilance kapacitních nároků.

V posledních verzích systémů řízení označovaných jako ERP (Enterprise Resource Planning) a PPC (Production Planning and Control) jsou bilancovány také nároky na distribuci a finanční toky.

Výsledek bilančních propočtů se srovná s disponibilními zdroji – pokud jsou dostatečné, je plán reálný, pokud ne, je potřeba navrhnout odstranění vzniklých úzkých míst a proces opakovat.

Problémem systému je především to, že předpokládá, že velikost budoucí poptávky je přesně známá. Při změně požadavků v průběhu plánovacího období může docházet k nežádoucímu zvyšování zásob nedokončené výroby. Naopak hlavní výhoda spočívá v automatizaci velkého množství komplikovaných bilančních propočtů, rychlost výpočtů a provázanost jednotlivých složek plánu.