Podnikové procesy (NewSIL)

Od 50. let 20. století docházelo k odklonu od optimalizace dílčích podnikových funkcí a procesů (JIC – Just in Case) k integrované optimalizaci toků materiálů, informací a hodnot. (Gros, 2016)

Historicky první aplikací principu tahu je systém KANBAN vyvinutý automobilkou Toyota v 50. letech 20. století.

Podstata metody spočívá v rozdělení výroby na sebe navazující regulační obvody. V nich vystupují jednotlivé výrobní stupně, operace, jako dodavatel navazujícího stupně a zároveň jako zákazník stupně předcházejícího. Proces začíná přijetím objednávky zákazníka na posledním stupni, Ten prostřednictvím normalizovaného plánovacího dokumentu (tzv. kanbanové karty) objedná potřebné množství výrobků u bezprostředně předcházejícího pracoviště. Rozpis požadavků pokračuje stejným způsobem až po první operaci. Každé pracoviště pak plní objednávky v daných termínech a předává je navazujícím „zákazníkům“ spolu s kanbanovou kartou, která v tomto případě plní funkci dodacího listu. Základním informačním nosičem jsou zde kanbanové karty (japonské označení pro štítek), plnící funkce objednávek a průvodek.

Pracoviště, kterému dochází zásoba součástí určitého druhu, vystaví objednávkový kanban a spolu s prázdným přepravním kontejnerem jej odešle pracovišti, které tyto součásti dodává.

Obr. Příklad kanbanové karty (Gros, 2016)

Zákaznické objednávky jsou přímo promítány do výroby, objednávky zákazníků „řídí výrobu“.

Velkým přínosem systému je posun operativního plánování na výrobní tým jednotlivých pracovišť. Dopad je i motivační – pracovníci si sami určují úkoly podle požadavků zákazníků. Na úrovni závodu působí koordinátor, který řeší případné problémy. Nejsou potřeba klasické pozice mistrů ve výrobě.

Příkladem tažného systému je také systém JIT(Just in Time), který je typický minimalizací rozpracované výroby a zásob finálních produktů. Vyrábí se pouze to, co je zákazníky objednáno a materiály a díly pro výrobu jsou dodávány „právě včas“ na určené výrobní místo.

Výhodou pro odběratele je minimalizace zásob, zvýšení obratu kapitálu, pro dodavatele především jistota výrobního programu. Cena, kterou za tuto výhodu dodavatel platí, je přenesení břemena zásob od odběratele na něj. Není totiž myslitelné, aby při variabilních požadavcích odběratele mohl pracovat absolutně bez zásob polotovarů.