10. Jaké jsou hlavní negativní dopady průmyslu na životní prostředí

10.1. Těžba surovin

Průmyslová výroba začíná těžbou surovin (přehled těžby nerostných surovin na obr. 9), která představuje z hlediska životního prostředí významný zásah především do krajiny. K tomu, aby se bylo možné dostat k ložisku těžené suroviny (např. hnědého uhlí nebo bauxitu), je často nutné odkrýt velké plochy svrchních vrstev půdy a hornin. Někdy těžebním plánům padají za oběť celé kusy krajiny i s vesnicemi a městy. Takto zaniklo v severních Čechách kvůli těžbě uhlí 106 obcí včetně královského města Most.

Obr. 9 Přehled těžby nerostných surovin v ČR [mil. t], 2000–2016 (MŽP, 2017)

Životní prostředí ovlivňuje i těžba dalších materiálů, jakými jsou kámen, písek, kaolin, potřebných na výrobu stavebních hmot. Při těchto činnostech dochází ke změnám reliéfu krajiny, záborům půdy a vytváření nových krajinných prvků, kam patří těžební jámy, haldy a výsypky.

Pro životní prostředí a zdraví člověka může být riziková i vlastní technologie těžby. Zlato nebo uran se získávají z vytěžené rudy loužením v roztoku kyanidu, který je pro živé organismy prudce jedovatý. (CENIA, ©2013)

Významný vliv na životní prostředí má i nákladní doprava, která je s těžbou některých surovin nevyhnutelně spojená a způsobuje nárůst hlučnosti a prašnosti.

Jelikož v místě těžby surovin je zpravidla umisťován i průmysl k jejich zpracování a využití (např. Ostravsko-karvinská průmyslová pánev, Katovická pánev, severočeská průmyslová oblast), jsou území s těžbou surovin typická zhoršenou kvalitou životního prostředí.

Aktuální informace naleznete na stránkách Ministerstva životního prostředí ČR.