Studijní opora: Řízení procesů v podniku (NEW)
7. Zlepšování procesů
Zlepšování v oblasti procesů lze shrnout do 6 základních kroků (Mašín et al. 2007):
- rozhodnutí managementu,
- trénink a příprava pracovníků,
- analýza procesu (analýza procesní zátěže, mapování hodnotového toku, analýza struktury činností, stanovení procesních ukazatelů),
- identifikace plýtvání a slabých míst nevýrobního procesu,
- implementace vybraných metod zlepšování (multiprofesnost, BSC, workshopy, 5S, vizuální management, standardizace, měření práce, ergonomie, štíhlý lay-out),
- audit programu zlepšování nevýrobního procesu.
Krok 1: Rozhodnutí managementu
Prvním krokem je rozhodnutí managementu o tom, zda je nutné pro splnění podnikatelských cílů začít se systematickým zlepšováním podnikových procesů.
Krok 2: Příprava a trénink pracovníků
V přípravě a tréninku pracovníků je vhodné využít principů, jako jsou inspirativní formy tréninku, trénink analytických metod, trénink týmové práce, projektové řízení, definování projektů, vlastní diagnóza procesů a materiály a zdroje pro samostudium. Důvodem je odlišnost od výrobní oblasti, protože cílová skupina má obvykle vyšší průměrné dosažené vzdělání, větší schopnost autonomního vzdělávání, větší praktické zkušenosti, silnější a delší vazbu na daný obor i proces. Současně má větší možnosti v ovlivňování samotného chodu procesů a existuje zde předpoklad hlubšího odporu proti změnám.
Krok 3: Analýza procesu
Analýzou nevýrobního procesu jsou odhaleny všechny slabiny současného procesního inženýrství. Podstatou analýzy je nalezení a využití nejlepších dostupných metod, jež popíší výchozí stav procesu. Orientace je zaměřena na popis zátěže daného procesu, popis materiálového, informačního a hodnotového toku, statický popis procesu pomocí specifických procesních ukazatelů a strukturu dílčích činností.
Krok 4: Identifikace plýtvání a slabin procesu
Tento krok představuje nejen použití základních forem plýtvání z oblasti výroby, ale i zaměření se na specifické plýtvání v konkrétní nevýrobní oblasti, např. plýtvání spojené s přenosem informací, nevyužitím materiálních zdrojů, neefektivitou pracovních činností nebo vedením a řízením procesu.
Krok 5: Implementace vybraných metod zlepšování
Implementace základních metod zlepšování představuje nejprve správnou volbu vhodné a adekvátní metody. Za základní metody lze považovat týmovou práci (multiprofesnost), metody řízení podle vizí a cílů typu Balanced Scorecard (systém převádějící podnikové vize a strategie na cíle a konkrétní opatření), workshopy, metodu 5S, vizuální management, standardizaci pracovních činností nebo analýzu časové náročnosti práce. Neméně důležitá je pracovní ergonomie a tzv. „štíhlé“ dispoziční uspořádání pracoviště.
Krok 6: Audit programu zlepšování procesu
Audit představuje celkové zhodnocení zlepšovatelského programu (všech provedených kroků) buď formou konkrétně zaměřených auditových otázek, nebo formou kvantifikace stavu zlepšovaného procesu pomocí vybraných procesních ukazatelů.