KPP/MED - Mediální výchova (2023)

Doporučené očekávané výstupy rozšiřují obsah Mediální výchovy o problematiku

bezpečnosti užívání médií. Ta zvlášť významně vystupuje do popředí s rozvojem internetových médií a sociálních sítí.

 

Pro 1. stupeň ZŠ byl nově vytvořen tematický okruh Mediální propedeutika. Tematický okruh umožňuje žákům tohoto věku uplatnit svoji osobní zkušenost s médii, která je východiskem pro následné získávání poznatků a dovedností a rozvíjení kritického myšlení.

 

Pro 2. období 1. stupně je stěžejním tematickým okruhem Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení, který však částečně zahrnuje i témata z tematického okruhu Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality a Stavba mediálních sdělení a zároveň se do něj prolínají tematické okruhy produktivních činností – Tvorba mediálních sdělení a Práce v realizačním týmu.

 

Tématický okruh: Mediální propedeutika

1. stupeň – 1. období

Tematický okruh plní v 1. období 1. stupně úlohu prostředníka pro vstup do světa médií, základní funkcí není získávání faktických znalostí z oblasti médií, ale vytvoření situací, prostoru a příležitostí, v nichž mohou žáci aktivně zpracovávat své mediální zážitky a zkušenosti.

Vzhledem k tomu, že u žáků 1. až 3. ročníku ZŠ je vztah k médiím převážně intuitivní, je doporučeno učivo podávat v takových symbolických formách, jimiž si žáci v daném věkovém stupni osvojují svět (ilustrace, hra, rozhovor, vyprávění). Současně je však třeba směřovat k tomu, aby se užívání médií postupně stalo vědomou aktivitou, kterou lze racionálně kontrolovat. I v tomto období je možné začít žáky zapojovat podle jejich schopností a zájmů do skupinové práce v realizačním týmu (redakční rada školního či třídního časopisu, spolupodílení se na vytváření různých mediálních sdělení, např. plakátů, krátkých videonahrávek apod.) Žáci se postupně seznamují s výhodami i riziky internetu, mobilu a nových technologií.

Doporučené očekávané výstupy (cit.):

„Žák:

• odpovídá na otázky zaměřené na obsah čteného, slyšeného nebo sledovaného jednoduchého

zpravodajského či reklamního sdělení

• charakterizuje postavy a hodnotí jejich jednání ve vztahu k události (zamýšlí se nad

jejich vlastnostmi apod.)

• dotváří krátkou zprávu do logického celku (vyprávěním, dramatizací, ilustrací apod.)

• při četbě, poslechu, sledování pohádek, seriálů, filmů rozlišuje prostředí reálné a fantastické

(od vyjádření dojmu a pocitu k formulaci soudu a názoru)

• postupně rozlišuje místo a čas děje, jednoduché příběhy vypráví v časové a příčinné

souvislosti

• na základě své intuice hodnotí přání, které slibuje splnit reklama, a porovnává je s realitou

svých potřeb, zájmů a přání

• sdělí, která média a jakým způsobem provázejí jeho den („moje každodenní mediální

biografie“, média jako součást rodinného prostředí)

• na konkrétním příběhu začíná rozpoznávat rizika, která pro něj i pro ostatní představuje

zveřejňování soukromí na internetu, a na příkladu uvede zásady bezpečného užívání

síťových médií“

 

Tematický okruh: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

1. stupeň – 2. období

Okruh je důležitý pro vytvoření základů kritického odstupu od mediálních sdělení

a schopnosti rozlišit funkce jednotlivých mediálních sdělení. Žák si vytváří povědomí o tom, že jednotlivé typy sdělení mají své funkce či komunikační cíle, že jsou součástí kultury, v níž žák žije a jejich výpovědní hodnota (pravdivost) je velmi různá.

Učební aktivity v tomto období se vztahují zejména k podpoře sociálního učení, k rozvoji čtenářské gramotnosti, k rozšíření vyjadřovacích možností a schopností žáků, ke kooperaci s mimoškolními partnery i k veřejné prezentaci výsledků školní práce.

 

Doporučené očekávané výstupy (cit.)

„Žák:

rozlišuje a porovnává • podle charakteristických rysů a způsobů užití masová a síťová

média (tisková média, rozhlas, televize, internetové stránky aj.)

• na konkrétních příkladech rozlišuje základní funkce mediálních sdělení: informovat,

vzdělávat, získávat, bavit

• rozlišuje informativní a umělecké obsahy (především zpravodajství, vzdělávací a osvětové

pořady a texty a fikce pohádkové a dobrodružné povahy) od reklamy

• rozezná a využívá základní prostředky zpravodajství; napíše krátkou zprávu – odpoví na

otázky „kdo?, co?, kdy?, kde?“

• rozezná získávací cíle reklamy a rozlišuje výrazové prostředky, které reklama využívá

pro oslovení různých cílových skupin

• na příkladu (členů rodiny aj.) demonstruje rozdíly ve způsobech konzumace médií

a v přístupech k mediálním sdělením

• na konkrétních příkladech vysvětlí rozdíl mezi reálným a virtuálním světem (přímá komunikace

vs. virtuální komunikace, např. spolužáci vs. virtuální přátelé)

• uvede rizika spojená s uveřejňováním informací a fotografií o sobě a svých blízkých na

různých komunikačních sítích, chápe význam ochrany osobních údajů a chová se podle

toho“

 

Zdroj:

Doporučené očekávané výstupy

Mediální výchova v základním vzdělávání

Celková koncepce a koordinace autorského týmu: PaedDr. Markéta Pastorová

Autoři:

Garance za VÚP: PaedDr. Markéta Pastorová

Zpracovali: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D., PhDr. Helena Pavličíková, CSc.

Externí konzultanti: ředitelé a učitelé základních škol, gymnázií, zástupci nevládních

neziskových organizací

Doporučené očekávané výstupy

Mediální výchova v základním vzdělávání

je součástí publikace:

Doporučené očekávané výstupy

Metodická podpora pro výuku průřezových témat v základních školách

Praha, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, červen 2011, 1. vydání

ISBN: 978-80-87000-76-2

 

 

 

Další doporučené informační zdroje:

 

JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Masová média. Praha : Portál, 2009.

JIRÁK, J. Mediální gramotnost jako kompetence svého druhu. In Dopita, M., Staněk, A. (eds.) Výchova k demokratickému občanství a vzájemné toleranci v multikulturní společnosti. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004, s. 177–186.

KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1994.

MIKULENKOVÁ, H., CARDOVÁ, J. Průřezová témata – Projekty 1. Olomouc : Prodos, 2006.

Publikaci je možné využít zejména pro tematický okruh „Mediální propedeutika“.

STRADLING, R. Jak učit evropské dějiny 20. století. Praha : MŠMT, 2003.

STRADLING, R. Multiperspektivita ve vyučování dějepisu: příručka pro učitele. Praha : MŠMT, 2004.

ŠEĎOVÁ, K. Média jako pedagogické téma. Pedagogika, 2004, roč. 54, č. 1, s. 19–33.

www.ovce.sk

Slovenský internetový portál je vhodný zejména pro tematický okruh „Mediální propedeutika“, byl vytvářen s cílem, aby plnil osvětovou funkci pro informace o výhodách i rizicích síťových médií, používání mobilu a nových technologií.

http://www.medienpaedagogik-praxis.de/

Portál otevírající cestu k německé tradici mediální výchovy a mediálního vzdělávání.

http://www.mediaeducation.net/

Webová stránka nabízející přehled metod, inspirací a podkladů k přípravě kurzů a hodin

mediální výchovy. Je cennou inspirací při zpracovávání konkrétních témat

http://www2.statpedu.sk/buxus/generate_page.php_page_id=1299.html

Oficiální stránka slovenského Státního pedagogického ústavu, se

základními materiály k Mediální výchově pro potřeby učitelů na slovenských školách.