MEDIÁLNÍ VÝCHOVA - studijní text
10. Doporučené očekávané výstupy pro MV na 1. st. ZŠ
Doporučené očekávané výstupy rozšiřují obsah Mediální výchovy o problematiku
bezpečnosti užívání médií. Ta zvlášť významně vystupuje do popředí s rozvojem internetových médií a sociálních sítí.
Pro 1. stupeň ZŠ byl nově vytvořen tematický okruh Mediální propedeutika. Tematický okruh umožňuje žákům tohoto věku uplatnit svoji osobní zkušenost s médii, která je východiskem pro následné získávání poznatků a dovedností a rozvíjení kritického myšlení.
Pro 2. období 1. stupně je stěžejním tematickým okruhem Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení, který však částečně zahrnuje i témata z tematického okruhu Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality a Stavba mediálních sdělení a zároveň se do něj prolínají tematické okruhy produktivních činností – Tvorba mediálních sdělení a Práce v realizačním týmu.
Tématický okruh: Mediální propedeutika
1. stupeň – 1. období
Tematický okruh plní v 1. období 1. stupně úlohu prostředníka pro vstup do světa médií, základní funkcí není získávání faktických znalostí z oblasti médií, ale vytvoření situací, prostoru a příležitostí, v nichž mohou žáci aktivně zpracovávat své mediální zážitky a zkušenosti.
Vzhledem k tomu, že u žáků 1. až 3. ročníku ZŠ je vztah k médiím převážně intuitivní, je doporučeno učivo podávat v takových symbolických formách, jimiž si žáci v daném věkovém stupni osvojují svět (ilustrace, hra, rozhovor, vyprávění). Současně je však třeba směřovat k tomu, aby se užívání médií postupně stalo vědomou aktivitou, kterou lze racionálně kontrolovat. I v tomto období je možné začít žáky zapojovat podle jejich schopností a zájmů do skupinové práce v realizačním týmu (redakční rada školního či třídního časopisu, spolupodílení se na vytváření různých mediálních sdělení, např. plakátů, krátkých videonahrávek apod.) Žáci se postupně seznamují s výhodami i riziky internetu, mobilu a nových technologií.
Doporučené očekávané výstupy (cit.):
„Žák:
• odpovídá na otázky zaměřené na obsah čteného, slyšeného nebo sledovaného jednoduchého
zpravodajského či reklamního sdělení
• charakterizuje postavy a hodnotí jejich jednání ve vztahu k události (zamýšlí se nad
jejich vlastnostmi apod.)
• dotváří krátkou zprávu do logického celku (vyprávěním, dramatizací, ilustrací apod.)
• při četbě, poslechu, sledování pohádek, seriálů, filmů rozlišuje prostředí reálné a fantastické
(od vyjádření dojmu a pocitu k formulaci soudu a názoru)
• postupně rozlišuje místo a čas děje, jednoduché příběhy vypráví v časové a příčinné
souvislosti
• na základě své intuice hodnotí přání, které slibuje splnit reklama, a porovnává je s realitou
svých potřeb, zájmů a přání
• sdělí, která média a jakým způsobem provázejí jeho den („moje každodenní mediální
biografie“, média jako součást rodinného prostředí)
• na konkrétním příběhu začíná rozpoznávat rizika, která pro něj i pro ostatní představuje
zveřejňování soukromí na internetu, a na příkladu uvede zásady bezpečného užívání
síťových médií“
Tematický okruh: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
1. stupeň – 2. období
Okruh je důležitý pro vytvoření základů kritického odstupu od mediálních sdělení
a schopnosti rozlišit funkce jednotlivých mediálních sdělení. Žák si vytváří povědomí o tom, že jednotlivé typy sdělení mají své funkce či komunikační cíle, že jsou součástí kultury, v níž žák žije a jejich výpovědní hodnota (pravdivost) je velmi různá.
Učební aktivity v tomto období se vztahují zejména k podpoře sociálního učení, k rozvoji čtenářské gramotnosti, k rozšíření vyjadřovacích možností a schopností žáků, ke kooperaci s mimoškolními partnery i k veřejné prezentaci výsledků školní práce.
Doporučené očekávané výstupy (cit.)
„Žák:
rozlišuje a porovnává • podle charakteristických rysů a způsobů užití masová a síťová
média (tisková média, rozhlas, televize, internetové stránky aj.)
• na konkrétních příkladech rozlišuje základní funkce mediálních sdělení: informovat,
vzdělávat, získávat, bavit
• rozlišuje informativní a umělecké obsahy (především zpravodajství, vzdělávací a osvětové
pořady a texty a fikce pohádkové a dobrodružné povahy) od reklamy
• rozezná a využívá základní prostředky zpravodajství; napíše krátkou zprávu – odpoví na
otázky „kdo?, co?, kdy?, kde?“
• rozezná získávací cíle reklamy a rozlišuje výrazové prostředky, které reklama využívá
pro oslovení různých cílových skupin
• na příkladu (členů rodiny aj.) demonstruje rozdíly ve způsobech konzumace médií
a v přístupech k mediálním sdělením
• na konkrétních příkladech vysvětlí rozdíl mezi reálným a virtuálním světem (přímá komunikace
vs. virtuální komunikace, např. spolužáci vs. virtuální přátelé)
• uvede rizika spojená s uveřejňováním informací a fotografií o sobě a svých blízkých na
různých komunikačních sítích, chápe význam ochrany osobních údajů a chová se podle
toho“
Zdroj:
Doporučené očekávané výstupy
Mediální výchova v základním vzdělávání
Celková koncepce a koordinace autorského týmu: PaedDr. Markéta Pastorová
Autoři:
Garance za VÚP: PaedDr. Markéta Pastorová
Zpracovali: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D., PhDr. Helena Pavličíková, CSc.
Externí konzultanti: ředitelé a učitelé základních škol, gymnázií, zástupci nevládních
neziskových organizací
Doporučené očekávané výstupy
Mediální výchova v základním vzdělávání
je součástí publikace:
Doporučené očekávané výstupy
Metodická podpora pro výuku průřezových témat v základních školách
Praha, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, červen 2011, 1. vydání
ISBN: 978-80-87000-76-2
Další doporučené informační zdroje:
JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Masová média. Praha : Portál, 2009.
JIRÁK, J. Mediální gramotnost jako kompetence svého druhu. In Dopita, M., Staněk, A. (eds.) Výchova k demokratickému občanství a vzájemné toleranci v multikulturní společnosti. Olomouc : Univerzita Palackého, 2004, s. 177–186.
KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1994.
MIKULENKOVÁ, H., CARDOVÁ, J. Průřezová témata – Projekty 1. Olomouc : Prodos, 2006.
Publikaci je možné využít zejména pro tematický okruh „Mediální propedeutika“.
STRADLING, R. Jak učit evropské dějiny 20. století. Praha : MŠMT, 2003.
STRADLING, R. Multiperspektivita ve vyučování dějepisu: příručka pro učitele. Praha : MŠMT, 2004.
ŠEĎOVÁ, K. Média jako pedagogické téma. Pedagogika, 2004, roč. 54, č. 1, s. 19–33.
Slovenský internetový portál je vhodný zejména pro tematický okruh „Mediální propedeutika“, byl vytvářen s cílem, aby plnil osvětovou funkci pro informace o výhodách i rizicích síťových médií, používání mobilu a nových technologií.
http://www.medienpaedagogik-praxis.de/
Portál otevírající cestu k německé tradici mediální výchovy a mediálního vzdělávání.
http://www.mediaeducation.net/
Webová stránka nabízející přehled metod, inspirací a podkladů k přípravě kurzů a hodin
mediální výchovy. Je cennou inspirací při zpracovávání konkrétních témat
http://www2.statpedu.sk/buxus/generate_page.php_page_id=1299.html
Oficiální stránka slovenského Státního pedagogického ústavu, se
základními materiály k Mediální výchově pro potřeby učitelů na slovenských školách.