1. Úvod - terminologie koberce

Koberce patří do kategorie podlahových textilií, určených na pevný podklad. Pokud pokrývají pouze určitou část podlahové plochy, jsou to kusové koberce. Kusové koberce jsou vzorově a kompozičně zakončené. Vyrábí se v různých velikostech čtverců, obdélníků, oválů či kruhů. Celoplošné textilní podlahové krytiny by se správně neměly nazývat pojmem “koberec“, který je vyhrazen jen pro kusové zboží. V běžném v obchodování se ale nazývá také kobercem nebo celoplošným kobercem, budeme tedy i v těchto textech používat pojem koberec jako všeobecný název pro textilní podlahové krytiny bez ohledu na rozměr.

 

Mezi funkční vlastnosti koberců patří především tepelná a zvuková izolace prostoru. Hluk je projevem naší doby a tvoří jednu z největších problémů bydlení ve velkoměstech. Podle výzkumů koberec snižuje hluk v místnosti (vznikající chůzí); je tlumen až o několik desítek decibelů. Zkracuje se i dozvuk uvnitř místnosti a zvuk se zjemňuje, takže hovor je zřetelnější a poslech reprodukované hudby a zvukových médií je lepší. Dobré psychofyziologické podmínky pro chůzi bosou nohou jsou neméně důležité, jsou závislé na použité vlákenné surovině a na samotné konstrukci koberce.

Víte, že koberce jsou příznivější pro alergiky jak ostatní hladké podlahové krytiny? Jemné prachové částice představují velký problém pro alergiky. Jsou přímým dráždidlem při vdechování a navíc na sebe navazují další alergeny. Dva německé výzkumné ústavy, Asociace pro alergie a astma a Společnost pro analýzy životního prostředí a interiéru, zpracovávaly studii prašnosti ve vnitřním prostředí. Porovnávaly se prostory s celoplošným textilním zakrytím s hladkými podlahami z laminátu nebo dřeva. Ukázalo se, že v místnostech s textilní podlahovou krytinou je o 50% nižší koncentrace jemných prachových částic. Byla proměřována koncentrace jemného polétavého prachu v ložnicích, dětských pokojích i obývacích prostorech v domácnostech v Severním Porýní – Vestfálsku. V místnostech s pevnými podlahami byla naměřena průměrná denní hodnota 62,9 µg/m2, místnostech s koberci jen průměrná hodnota 30,4 v µg/m2 (Pidrová, 2006)

            Při výrobě koberců se velká pozornost věnuje dalším užitným vlastnostem jako je např. oděr, elastická pružnost vlasu, línavost, stálobarevnost (nebo odolnost v UV záření) a stálost tvaru. V neposlední řadě se klade velký důraz na nehořlavost podlahových krytin. U koberců s čistě vlněným povrchem je často aplikována protimolová úprava. Antistatická úprava se provádí u syntetických materiálů a zabraňuje nejen vzniku statické elektřiny, ale tím zároveň snižuje přitahování prachu a špinivost koberce.

 

 

 

           

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

¨