KHT/TZ3 - Textilní zbožíznalství 3 (2018)

Výroba plstěných klobouků je náročný proces.  Než vznikne ze srstí králíka nebo zajíce klobouk musí proběhnout více jak 100 operací, z nichž je většina prováděna ručně. V České republice je největší výrobce kolobouků Tonak a.s. v Novém Jičíně

Nejdříve se připraví vlákenná surovina pro výrobu klobouku. Je snahou ze srsti  odstranit pesíky a méně kvalitní části srsti. Pesíky se odstraňují rupováním (vytrháváním) nebo stříháním.  Na výrobu hladkých dámských kloboučků se používá jen jemná podsada. Pro lepší plstnění vláken se provádí moření celých kožek - pomocí kyseliny dusičné nebo chlorovodíkové.  Po namoření určité části vláken se celé kožky se před dalším zpracováním suší.

obr. sušení kožek před dalším zpracováním

Srst se  z kůže odřeže, roztřídí dle barvy. Bílá barva se používá k obarvení na světlé tóny, je je tím vzácnější, než barvy šedivé, hnědé a černé. Dále se vlákna čistí profukováním, kdy hrubá vlákna klesají ke dnu a jemná podsadová vlákna se smíchají v tzv. kloboukovou hmotu. Tato hmota se musí  nechat odležet. Pro různé typy klobouků jsou tyto směsi různě namíchány podle potřeby. Pásky králičí kůže bez srsti jsou cenným odpadem, který se používá jako hnojivo a TONAK má na to patent.

Následuje výroba prvního polotovaru tzv. plástu. Plástění se provádí na plástících strojích.

             

obr. plástíci stroje v Tonaku                   plástící stroj, v popředí prázdná forma a forma s plástem

Určitý objem vláken (na každý kloboukový model je potřeba jiné množství hmoty)  se pomocí lištového pásu přesouvá do podtlakové komory. Pod děrovaným komolým kuželem (formou) je odsávání, které nasává shora padající vlákna na plášť děrované formy. Pomocí otáčení formy a podtlaku je nanesena stejnoměrná vrstva kloboukové hmoty (vláken), která je na závěr pokropena horkou vodou. Mokrý plást se odstředí a již v průběhu odstřeďování prebytečné vody začíná proces plstění plástu.

Dalšími následujícími operacemi je valchování na válcových i mnohováslcových strojích. Valchování se provádí při současném působení páry, tepla, tlaku a pohybu. Z velkého plástu se postupně zaplsťováním stává menší poloprodukt  - šišák nebo kaplína. Šišák je určen pro výrobu klobouků s krempou, kaplína je větší a širší - je určena pro výrobu klobouků s velkou krempou.  Následně se provádí úpravy rozměrů a to roztahováním nebo následným dodatečným plstěním.

Šišáky a kaplíny se barví ve speciálních tlakových barvících strojích. Šišáky  i kaplíny jsou plstěné polotovary pro práci modistů. Ke konečnému tvaru klobouku je zapotřebí ještě mnoho dalších operací. Dle potřeby se šišáky tuží, vytahuje se krempa, tvaruje se hlava a kloboukům se dává tvar pomocí dřevěných forem. Na těchto formách se tvar "zapéká" do požadovaného tvaru a velikostí. Poslední povrchovou úpravou před dohotovení klobouku jsou povrchové úpravy jako je  opalování, broušení pomocí smirkového papíru, kartáčování a česání, naškrabování vlasu pomocí žraločí kůže nebo hlazení. Tyto operace jsou řazeny dle potřeby, dle potřebného konečného vzhledu povrchu klobouku.

TONAK vyrábí celkem čtyři hlavní typy povrchu klobouků jsou to:

hladký povrch - s opalovaným a broušeným povrchem, zejména pro dámské klobouky

zámišový povrch - s jemným, velmi krátkým sametovým vlasem

velurový povrch -  s delším vlasem - použití např. pro pánské klobouky

speciální velur - velmi dlouhý, ležatý vlas, sčesaný na jednu stranu, používá se např. u židovských klobouků

Zvěrečné operace výroby hotového klobouku je zdobení, přišívání potního pásku, eventuelně podšívkování. Některé klobouky jsou opatřeny šňůrkou k upevnění pod krkem nositele.  Klobouky jsou opatřeny dále etiketou s výrobce a velikostí klobouku. 

Výroba plstěných klobouků je převážně ruční práce. Stejně jako před mnoha desítkami let se vyrábí klobouky i dnes. TONAK je dodnes hlavním výrobcem plstěných polotovarů (šišáků a kaplín) i hotových klobouků.    

zde historický film.