Podnikové procesy (NewSIL)

Metodika pro eliminaci plýtvání na pracovišti

Systematické přezkoumávání pracovních postupů s cílem zjednodušit vykonávání práce, odstranit nepotřebné části operace (pohyby) a spojovat nebo přeuspořádat úseky operací tak, aby se snížila spotřeba času.

Systematický postup s cílem optimalizovat strukturu a počet pracovních míst.

Metodika stanovení a posouzení spotřeby času ve výrobním procesu s rozlišením třech základních činitelů výrobního procesu člověka jako primárního činitele, pracovního prostředku (výrobního zařízení) a pracovního předmětu.

Automatizace je proces zavádění technologií využívající samočinná zařízení bez
obsluhy s aplikací poznatků teorie informací a automatů.

Časový snímek ( snímek pracovní směny ) je formalizovaný záznam úkonů a
operací pomocí symbolů zachycující průběh pracovní směny včetně přestávek ,
aktivovaných částí organismu a pracovních poloh. Slouží ke stanovení režimu
práce a odpočinku, k odhadu energetického výdeje pomocí tabulek, délky expozice
škodlivin atd.

Množství společně zpracovávaných produktů za stejných podmínek.

Dělba práce znamená rozdělení pracovního procesu na části tak, že každou z nich
vykonává jiný jedinec nebo jiná skupina osob. V organizaci představuje dělba práce
rozdělení výrobního procesu na dílčí úseky, jejichž počet i obsah je určován technickými
a organizačními podmínkami. Dělba práce umožňuje snížit spotřebu času práce a zvýšit
její produktivitu.

Soubor věcných prostředků, které nejsou spotřebovány v jednom výrobním, ale slouží v podniku delší dobu.

Dovednost je praktická schopnost člověka vykonat určitou činnost bezchybně,
rychle a úsporně.
Dovednosti se získávají na základě vloh, pomocí zkušenosti a tréninku. Jsou
předpokladem pro úspěšnou realizaci lidských aktivit.

Dvousměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci
vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

Efektivnost (anglicky Efficiency), též účinnost, efektivita či produktivita znamená účinnost vložených zdrojů a užitek jimi získaný

European Foundation for Quality Management

Schopností zajistit potřebnou hospodárnost (tj. vyrábět statky s takovými náklady, které jsou schopné konkurence).

Ten, pro koho jsou určeny výstupy procesu. Jestliže jde o proces vnitřní, to znamená, že výstupy jsou předávány v rámci firmy, jde o interního klienta – zaměstnance firmy. V případě, že výstupy procesu jsou směřovány a předávány ven z firmy, jde o klienta externího. Definice klienta, jako uživatele výstupu, je prvním krokem při analýze procesů, která umožňuje jejich řízení.

Opatřování kapitálu pro běžné i mimořádné potřeby podniku a rozhodování o jeho struktuře, rozhodování o umístění kapitálu, rozhodování o rozdělení zisku podniku a řízení hospodářské činnosti podniku tak, aby byla zajištěna jeho finanční stabilita

Hotové výrobky připravené pro expedici

Investičně náročné podniky mají vysoký podíl dlouhodobého investičního majetku. Ten váže dlouhodobé zdroje, tedy dlouhodobý kapitál. Významnými nákladovými položkami jsou proto odpisy hmotného majetku a úroky z dlouhodobých úvěrů. Naopak mzdové náklady a náklady na suroviny jsou relativně nižší. Příkladem může být například elektrárenství, těžební průmysl, automobilový průmysl, apod.

Přístup k neustálému zlepšování procesů. Pochází z Japonska. KAI - změna, ZEN - dobrý. Znamená změnu k lepšímu. Otcem KAIZEN-u je Masaaki Imai.

Tahový systém řízení výroby.

Klasifikací se obecně rozumí rozdělení (konkrétní či teoretické) dané skupiny
(množiny) předmětů či jevů na dílčí skupiny (podmnožiny), v nichž všechny
předměty či jevy mají stejné uvažované vlastnosti.

Lean Design - eliminování plýtvání při vývoji a návrhu výrobku.

Six Sigma s použitím Lean nástrojů.

Pracovní předměty, ze kterých vznikají finální výrobky.

Patří sem suroviny, základní materiály, pomocné látky a provozní látky. Patří sem i energie.

Materiálově intenzivní podniky. V jejich nákladech dominují náklady na spotřebu materiálu (je-li vysoký podíl nákladů na energii, hovoříme o výrobách energeticky náročných). Příkladem průmysl potravinářský, hutnictví neželezných kovů a průmysl chemický.

Jen když dokážeš odměřit to, o čem mluvíš a vyjádřit to číselně, víš, o čem mluvíš.

Nepřetržitý pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně
střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v nepřetržitém provozu
zaměstnavatele.

Nepřetržitý provoz je takový provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin
denně po 7 dnů v týdnu.

Norma času, která udává kolik času potřebuje pracovník (nebo pracovní
skupina) na splnění pracovního úkolu za daných podmínek;

Norma množství, jež udává jaké množství (kusů, metrů, kg apod.) má být zpracováno jedním pracovníkem za jednotku času.

Normavýkonu, které mohou být vyjádřeny jako norma času nebo norma
množství.

Normovou hodnotou je konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné
technické normě.

Podle §4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky je česká
technická norma dokument zpracovaný, vyhlášený a označený písmenným
označením ČSN.
Vydání ČSN (a další pohyby s normami) je oznamováno ve Věstníku Úřadu pro
technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
Norma ČSN poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo
charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního
stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. Obecně není závazná.
Norma ČSN se stává harmonizovanou normou, je-li tak určena pro splnění
technických požadavků na výrobky vyplývajících z technického předpisu, na
základě nařízení vlády, vydaného podle citovaného zákona.
Vysvětlivky k údajům o normách (podle "Seznamu českých technických norem):
· Označení normy - skládá se ze značky ČSN a čísla normy - např. ČSN 33
0600.
· V případě, že ČSN přejímá evropskou nebo mezinárodní normu (popř. jiný
dokument) bez jakýkoliv změn, doplňků a úprav v textu přejímané normy,
označení české normy se pak skládá ze značky ČSN a označení
(značky a čísla) přejímané normy (dokumentu) - např. ČSN EN 614-1 ,
ČSN EN ISO 6385.
· Třídicí znak - je vyjádřen šestimístným číslem, umožňující přehlednou
orientaci v obsahu "Seznamu českých technických norem". Šestimístné
číslo značí: 00 (třída), 00 (skupina), 00 (číslo ve skupině).

Pracovní normy představují soubor dokumentů (předpisů) určujících, jakým
způsobem se má určitá práce hospodárně vykonávat, jaká kvalifikace je k jejímu
provedení zapotřebí a kolik pracovního času je za určitých podmínek třeba k jejímu
vykonání.
Mezi pracovní normy patří zejména:
· normy pracovního postupu
· normy pracovní kvalifikace
· normy spotřeby práce

Definují množství živé práce, která je nutná na provedení určitého pracovního úkolu.

Odpovědnost je jedno z kritérií profesionální náročnosti, jež je dáno hodnotou
pracovního předmětu, pracovního prostředku a možností ohrožení vlastního zdraví
a života i jiných osob.

Souhrn podniků, které vyrábí určitou skupinu stejných nebo podobných výrobků, nebo poskytujících určité služby.

Organizace práce je vzájemné působení osob v jednom pracovním systému nebo
ve více pracovních systémech.
Organizace znamená záměrné uspořádání nějakého celku nebo útvaru.
Organizace práce pak představuje účelné spojení a řízení lidí na pracovištích
vzhledem ke stanovenému cíli a také kontrola jejich úsilí.

Cyklus je vhodný model pro všechny typy zlepšování procesů. Název PDCA cyklus pochází ze zkráceného označení anglických názvů jednotlivých fází cyklu: P – Planning (1. fáze), D – Doing (2. fáze), C – Checking (3. fáze), A – Acting (4. fáze).

Vytváření dynamického souladu mezi počtem a strukturou pracovních míst a počtem a strukturou pracovníků, optimální využívání pracovních sil v podniku a zajištění personálního a sociálního rozvoje zaměstnanců.

Činnost, materiál, prvek, který nepřidává výrobku nebo službě hodnotu pro zákazníka a zároveň zvyšuje cenu, kterou zákazník není ochotný akceptovat.

Instituce vzniklá k výkonu podnikatelské činnosti.

Napomáhají ke vzniku výrobku, ale netvoří jeho hlavní látkovou substanci (např. barvy, lepidla).

Pracoviště je prostor nebo jeho část vymezená pracovníkovi nebo skupině
pracovníků, v němž vykonávají své pracovní úkoly.
Pracoviště může obsahovat jedno i více pracovních míst, přičemž se pracovním
místem rozumí relativně ohraničený prostor s příslušným technickým vybavením
(stroj, pracovní stůl apod.).

Pracovně intenzivní podniky jsou takové podniky, ve kterých se vyskytuje vysoký poměr mzdových nákladů v poměru k celkovým výrobním nákladům. Příkladem takových podniků jsou samozřejmě podniky v odvětví služeb. V odvětví průmyslové výroby se může jednat o podniky působící v optickém průmyslu, hodinářském průmyslu či průmyslu jemné mechaniky, porcelánu a keramiky.

Pracovní cyklus představuje sled pracovních úkonů opakovaných stále stejným
způsobem.

Pracovní kompetence vyjadřuje reálnou úroveň zvládnutých úkolů pracovníkem.
Pracovní kompetenci podmiňují skutečnosti objektivní a subjektivní povahy.
Mezi základní objektivní skutečnosti patří uplatňovaný styl řízení, organizace a
režim práce, používané způsoby hodnocení práce a pracovníků a také sociální
klima v základních pracovních skupinách. Tyto skutečnosti vytvářejí prostor pro
pracovní činnost zaměstnance.
Základní subjektivní skutečností je profesní připravenost člověka, ale také jeho
další osobnostní rysy a průběžné zvládání pracovní a profesní pozice.
Z hlediska dalších osobnostních rysů mohou pracovní připravenost člověka
snižovat takové vlastnosti, jako je malá ctižádost, nedostatek sebedůvěry, celková
lhostejnost, přílišná úzkostnost, ale také nadměrné sebevědomí a hazardérství aj..

Pracovní místo (soustava) vymezuje kombinace a prostorové uspořádání
pracovního vybavení (například u stroje) v určitém pracovním prostředí za
podmínek daných pracovními úkoly.
Pracovní místo charakterizuje část pracoviště na kterém pracovník vykonává
pracovní činnost požadovanou technologií výroby, včetně obsluhy, údržby a oprav
technických objektů.

Pracovní operace jako relativně samostatná část pracovního postupu skládajícího
se z úkonů pohybových, smyslových (příjem informací) a mentálních (analytické a
syntetické funkce myšlení).
Funkčně spojené operace vytvářejí skupiny operací. Skupiny pracovních operací
tvoří pracovní činnost.

Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému
výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé
potřeby provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn.

Každý člověk je zařazen do určité společenské struktury, která je základem
společenských a interpersonálních vztahů, v nichž žije. Tyto vztahy se opírají o určitá
pravidla nebo normy jednání, které jsou více méně přesné a přísné.
Vymezují prostor pro sociální pozici (společenské postavení) člověka. Sociální
pozice je místo nebo postavení, které jedinec zaujímá v určité společenské
struktuře (jako je rodina, pracovní skupina, zájmová skupina, domovská obec
apod.). Vyjadřuje společenskou hodnotu osobních znaků jedince, jeho úkolů a
činností. Pro sociální pozici jedince jsou významné zejména následující znaky:
· věk
· pohlaví a stav
· konstituce
· vzhled
· vzdělání
· ekonomické zajištění, majetek
· profese. vykonávaná pracovní činnost
· životní zkušenost, osobní zralost
· etnická příslušnost
Společenská struktura, do které člověk náleží, vyžaduje, aby v rámci zastávaných
sociálních pozic převzal a plnil tomu odpovídající sociální role. Termín sociální role
označuje očekávaný způsob jednání člověka, který se nachází v určité sociální
pozici.
V zaměstnaneckém kolektivu podniku je pracovní pozice zaměstnance určována
vztahy nadřízenosti, podřízenosti a spolupráce. Závisí rovněž na obsahu vykonávané
činnosti a na úrovni dosahovaných pracovních výsledků.

Pracovní proces zahrnuje časový a prostorový postup vzájemného působení
(interakce) osob, pracovního zařízení, materiálu, energie, a informací v mezích
určitého pracovního systému, za podmínek daných pracovními úkoly.

Pracovní skupina je vytvářena lidmi na jednom pracovišti, které vede
bezprostředně nadřízený pracovník na nejnižším stupni řízení.

Zapojením do pracovního procesu se jedinec zároveň stává členem určité pracovní
skupiny. Ta je tvořena souborem osob spojených spoluúčastí při plnění pracovních
úkolů, stanovenou vnitřní strukturou a společným vedoucím.

Uspořádání pracovní skupiny je dáno formálními vztahy, které jsou na jednotlivých
členech nezávislé (člověk přim příchodu do podniku si nevolí skupinu, ale práci).
Toto uspořádání je doplněno předivem neformálních vztahů, které vyvěrají
z osobních kontaktů mezi jednotlivými členy při práci (vztahy přátelství, lhostejnosti
či nenávisti, shodné či rozporné postoje apod.).
Nejpodstatnější charakteristikou pracovní skupiny je zaměření na pracovní úkol.

Pracovní tempo je typické pro provádění pracovní činnosti, směřující k tomu, aby
jakékoliv aktivity (ať již pohybové nebo mentální) se vykonávaly určitou rychlostí.
Jedná se o osobní tempo. Je jím tendence člověka vykonávat činnost pro něho
optimální rychlostí.
Pracovní tempo bývá zpravidla vyjádřeno nepřímo ve stanoveném výsledku
činnosti (požadované množství výrobků). Pracovní tempo může být posuzováno
jako spontánní (pracovník si pracovní tempo určuje sám) nebo vnucené (je dáno
chodem stroje, pohybem pásu apod.). V některých oborech činnosti je pracovní
tempo určováno namáhavostí výkonu a jeho předpokládanou délkou. Zejména je to
patrné u fyzicky velmi namáhavé práce.

Pracovní úkol - rozumí se činnost nebo soubor činností, které jsou na
pracovníkovi požadovány k dosažení zamýšleného výsledku v pracovním systému.

Pracovní způsobilostí (schopností) rozumíme osobní předpoklady člověka
nutných pro vykonávání konkrétní práce (vázané na určitou profesi).
Při hodnocení pracovní způsobilosti sledujeme odbornou, psychologickou,
zdravotní a pracovní charakteristiku pracovníka.

Hlavním cílem všech oborů zabývajících se lidskou prací je prevence, tj.
předcházení vzniku nebezpečí a rizik ohrožujících zdraví. Preventivní opatření lze
rozlišit podle toho, kdo je jejich iniciátorem a se zřetelem na prostředky, jimiž se
prevence realizuje. Z praktického hlediska se oba přístupy víceméně překrývají.

Princip hospodárnosti je snaha po dosahování nejvyšších (nejlepších) výsledků s co nejnižšími náklady.

Jednotná koncepce podnikatelské politiky, která vychází z poznávání, vyvolávání a ovlivňování měnících se potřeb a požadavků zákazníků a zabývá se jejich přeměnou v koupěschopnou poptávku po produktech a službách podniku.

Ukazatel efektivnosti využití zdrojů.

Množství výrobků připadající na jednoho pracovníka.

Proudová výroba je organizována tak, aby pracovní předmět procházel nejkratší
cestou z pracoviště na pracoviště a jeho průběh se nezastavoval (např. proudová
montáž autobusů) nebo tak, aby se pracovní předměty nepohybovaly, avšak jejich
uspořádání umožňovalo pravidelný přechod pracovníků provádějících určité
operace od jednoho předmětu k druhému. Proudová výroba klade důraz na
dokonalé zvládnutí časové proporcionality ve výrobním procesu, všechna
pracoviště musí být rovnoměrně využita.

Provozní dokumentace představuje soubor dokumentů obsahujících průvodní
dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li
tak zvláštní předpis nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak
průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel.

 Nevcházejí do výrobku, ale napomáhají k jeho vzniku (např. mazadla, palivo).

Racionalizací práce rozumíme zdokonalování fyzické a duševní lidské činnosti
metodami zajišťujícími efektivnějšími postupy výsledky práce.

Možná událost, která by mohla způsobit poškození nebo ztrátu, případně ovlivnit schopnost doáhnout cílů.

Six Sigma je ucelený systém na dosahování, udržování a maximalizaci podnikatelského úspěchu společnosti.

Směna je předepsaný minimální počet hodin práce jednotlivce v jednom pracovním
dni podle pracovní smlouvy; počet hodin se v různých průmyslových odvětvích liší,
ale zpravidla se pohybuje mezi čtyřmi až osmi hodinami v každém intervalu 24
hodin.
Směna je část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je
zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn
odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

Administrativní činnosti, které slouží k zajištění chodu podniku.

Štíhlá administrativa je soubor nástrojů na eliminaci plýtvání v administrativě.

Metodika vyvinuta firmou Toyota pod názvem Toyora Productio System (TPS).Hlavní myšlenou metodiky je uspokojení zákazníka tím, že budu vyrábět pouze to, co zákazník požaduje. Hlavním nástrojem je minimalizace plýtvání.

Pojem „lean, resp. štíhlý", který vznikl v 90 – tých letech minulého století na MIT v Bostnu, je velmi dobře známý už i na Slovensku.

Budování štíhlého pracoviště v konceptu štíhlé výroby souvisí se zvyšováním jeho produktivity.

Nastává éra celosvětového zeštíhlování. Někteří chtějí být štíhlí, aby vypadali lépe, jiní proto, aby žili kvalitní a dlouhý život, jiní proto, aby přežili.

Strojní zařízení (stroj) tvoří montážní celek sestavený ze součástí nebo částí
strojů, z nichž je alespoň jedna pohyblivá, s příslušnými pohonnými zařízeními,
řídicími a silovými obvody, vzájemně spojenými za účelem specificky přesně
stanoveného použití, zejména pro zpracování, úpravu, dopravu nebo balení
materiálu.
Termíny „strojní zařízení“ a „stroj“ zahrnují také sestavu strojů, které jsou za
účelem dosažení stejného cíle uspořádány a ovládány tak, aby fungovaly jako
integrální celek.
V nařízení vlády č. 24/2002 Sb., je obdobně definováno „strojní zařízení“ jako
výrobek. Dále je zde definována „skupina strojů“, jako funkčně spojený soubor
strojů.

Přírodní látky v původním stavu (např. železná ruda).

Integruje jednotlivé prvky zlepšování - zlepšovatel, management, proces (předmět zlepšování a motivaci, pravidla)

Technická pomůcka představuje zařízení pro stavbu, dopravu nebo uvedení do
provozu, používání a demontáž stroje (například kliky, klíny, kola, římsy,
dopravníky, jeřáby, podvozky, zvedací stoly atd.), která úplně nebo částečně
odstraňují potřebu zvedání nebo těžké ruční manipulace, nebo zlepšují podmínky
obsluhy, a snižují tak tělesnou zátěž.

Způsobilostí dlouhodobého majetku plnit technický (výrobní) účel, tj. produkovat technické nezávadné statky.

Třísměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně
střídají v rámci 24 hodin po sobě jdoucích ve třech směnách.

Aplikovaný výzkum, vývoj a realizaci nových nebo inovovaných produktů, postupů a technologií. Součástí této podnikové funkce je i běžné zdokonalování výroby.

Nástroj, kterým zabezpečíme efektivní výměnu a sdílení důležitých informací.

Kromě uspořádání strojů a pracovních pomůcek na pracovišti se v posledním období klade důraz i na vizualizaci procesů na pracovišti – vizuální management, vizuální pracoviště.

Výroba je definována jako tvorba „nových“ produktů, které společnost potřebuje ke své existenci a pro svůj rozvoj. Výroba probíhá v čase a prostoru a za konkrétních technických a organizačních podmínek.

Jedná se o výrobní proces, při kterém jsou vyráběny určité standardní výrobky na sklad (spotřební elektronika, kancelářské potřeby, atd.). Aktivity na této úrovni jsou obykle zpracovávány v měsících, týdnech, dnech a směnách.

Jedná se o výrobní proces, kde výrobní objednávka je inicializovaná obchodní objednávkou. Výrobní objednávka bude zahájena pouze pouze po obdržení obchodní objednávky od zákazníka.

Jedná se o takovou formu proudové výroby, při které zpracovávaný výrobek se
posunuje od pracoviště k pracovišti na dopravníku (pasu).
Uskutečňovaná pracovní činnost je zpravidla nepříliš fyzicky náročná, pracovní
tempo bývá však vnucené a rychlé. Ergonomická kritéria se mohou uplatnit při
konstrukci výrobního pásu, při úpravě pracovního režimu a rovněž při
posuzování způsobilosti zaměstnanců u pásu pracovat.

Vstupy, které je potřeba mít k dispozici pro výrobu a které jsou ve výrobním procesu přeměňovány na výstupy.

Proces transformace materiálů na produkt za součinnosti dalších výrobních faktorů (energií, výrobního zařízení, pracovníků) určitým technologickým postupem.

Potenciální schopnost výrobní jednotky (stroje, dílny, závodu, podniku) produkovat.

Při kapacitních výpočtech jde především o stanovení počtu strojů, pracovníků, dopravních a manipulačních prostředků, skladů a jejich kapacit. V návaznosti na vypočtené kapacity se potom určují výrobní a pomocné plochy v dílně, požadavky na investice, energie apod.

Výrobní linka slučuje všechny výrobní zdroje pro výrobu jedné nebo více výrob.

Systém složený z podsystémů, který přeměňuje vstupy na výstupy tím, že k nim přidává hodnotu.

Výrobní zařízení zpravidla reprezentuje typ stroje, kterému výrobní model určuje pozici v hierarchickém modelu výroby. Pro výrobní zařízení se plánuje výroba.

Jsou částečně zpracovány a stávají se základní substancí výrobku (např. tyčová ocel, plechy).

Plynule, hospodárně a včas zabezpečovat pro výrobní, pomocné a obslužné činnosti materiály (suroviny, pomocné materiály), energie a služby v požadovaném sortimentu, množství a kvalitě.

Zlepšování procesů je kontinuální proces analyzování plýtvání, hledání a realizování opatření za účelem jeho odstranění a zvýšení výkonnosti procesů.