Zdravý způsob života

Při definování pojmu zdraví nacházíme celou řadu koncepcí, které vychází z různých interdisciplinárních pojetí ovlivněných sociokulturním prostředím.

Vývoj definicí zdraví se postupem času měnil. Ranné definice zdraví se soustředily schopnosti těla fungovat, tj. zdraví bylo považováno za stav normální funkce, který mohl být čas od času narušen nemocí. Toto dříve často citované pojetí zdraví jako pouhé nepřítomnosti nemoci je dnes překonáno, nelze se také omezit pouze na normální fungování těla.

Nejčastěji uváděná definice zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO) pochází z roku 1946: „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen nepřítomnost nemoci nebo vady“. (Preambule Ústavy WHO, jak byla přijata na Mezinárodní konferenci o zdraví, New York, 19. června - 22. července 1946; podepsána 22. července 1946 zástupci 61 států (Úřední záznamy WHO, č. 2, s. 100) a vstoupila v platnost dne 7. dubna 1948. 

Na toto pojetí zdraví je nahlíženo kriticky.  Např. opomíjí duchovní oblast člověka. Podle této definice není zdravým člověkem ten s menší fyzickou vadou, naopak zahrnuje jako zdravého člověka, který má vážnou poruchou v oblasti spirituální. Navíc je zde položen důraz na subjektivní pocity člověka, přičemž samotný pojem pohoda je neurčitý.

V roce 1984 WHO revidovala definici zdraví a definovala ji jako „míru, v jaké je jednotlivec nebo skupina schopna realizovat aspirace a uspokojovat potřeby a měnit nebo zvládat životní prostředí. Zdraví je zdrojem pro každodenní život, nikoli cílem života“. Mentální, intelektuální, emocionální a sociální zdraví je spojeno se schopnostmi člověka zvládat stres, získávat nové dovednosti, udržovat vztahy, být odolný a schopný vést nezávislý život. 

Další definici zdraví vytvořil Seedhouse: „Optimální stav zdraví určité osoby závisí na stavu souboru podmínek, které jí umožňují žít a pracovat tak, aby byly splněny její realisticky zvolené a biologické potenciály.“ (Seedhouse 1995).  Je možné podle ní za relativně zdravého považovat i člověka na invalidním vozíku.

„Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí.“ (Křivohlavý, 2001, s. 40) Tato definice klade důraz na kvalitu života, která je velice důležitou kategorií a vlastně i měřítkem úspěšnosti zdravotní a sociální péče.