2. Kritéria výběru pohybového zatížení

Věk

Při posuzování věku je důležitý biologický věk více než kalendářní.  Jestliže se věk biologický výrazně liší od věku kalendářního, je nutné k příslušným jedincům přistupovat individuálně a posuzovat jejich výkonnost dle upravených norem. Rozdíly oproti kalendářnímu věku mohou činit až ± 3 roky.

Podle metod určení biologického věku rozlišujeme věk kostní, zubní, proporcionální. 

Kostní věk

Pro určení kostního věku využíváme stupně osifikace kůstek zápěstí. 

Obr. 1 Příklad osifikace zápěstních kůstek (upraveno dle Matiegka, 1927, 164)

 

Zubní věk

Stupeň vývoje je možné stanovit také na základě počtu (případně i stupně) prořezávání zubů. V prořezávání jsou známé dva základní typy: evolučně progresivnější I – typ začíná prořezávání od Incisidu a M – typ od Moláru. Zuby v dolní čelisti se prořezávají zhruba o půlrok dříve. Věk v tabulkách je uveden v rocích a měsících.

Tabulka 1 Odhad zubního věku (Matiegka, 1927)

U dospělých biologický věk souvisí úzce s pojmem „physical fitness age“, (Nakamura et al., 1989). Podle Institutu preventivní medicíny v Leidenu se biologický věk posuzuje baterií testů, mezi položky patří např. práh vnímání vysokých frekvencí zvuku, zraková ostrost, schopnost rozlišení obrazců, reakční časy, maximální dechová frekvence při zátěži, maximální spotřeba kyslíku při zátěži, maximální systolický tlak při zátěži, vitální kapacita plic, hodnocení změn zraku a sluchu.