Zdravý způsob života

Zdravotní stav

Hodnotí lékař - vychází z úrazovosti a nemocnosti, klinického vyšetření, antropomotorických vyšetření, genetických, biologických, fyziologických faktorů, motorického vývoje, mentálních předpokladů a způsobu výchovy. Rozlišujeme relativní a absolutní kontraindikace pohybových aktivit. Mezi ty realtivní patří: počáteční fáze rekonvalescence po akutních chorobách, známky přetrénování, neléčený a nezjištěný stav patologické únavy, stavy lokálního přetížení jako např. tenisový loket, oštěpařské rameno, hypertenzní choroba, nadváha nad 20% připočítatelné hmotnosti, thyrreopatie a některé další endokrinopatie, alergické stavy, angina pectoris a všechny formy ischemické choroby, kolapsové stavy.

K absolutním kontraindikacím patří akutní choroba nebo chronické onemocnění v akutní fázi, choroby, u nichž zvýšení metabolismu může negativně ovlivnit jejich průběh, oběhová insuficience, zejména srdeční, ale i periferní, ischemická choroba srdeční, poruchy srdečního rytmu, vrozené srdeční vady se závažnými poruchami hemodynamiky, těžší endokrinní choroby, kolapsové stavy nejasné etiologie, nechuť nebo odpor ke společné práci při pohybové aktivitě, zánětlivé procesy s rizikem diseminace, poruchy funkce po úraze, zhoubné nádory ve fázi léčby (Kučera aj., 1998).

Očekávaný přínos

- Kardiovaskulární zdatnost, flexibilita, síla, kombinace, snížení hmotnosti.

- Získání, rozvoj, udržení, znovuzískání určitého stupně tělesné zdatnosti => zdravotně (léčebná tělesná výchova, zdravotní TV) nebo výkonově, všeobecně nebo speciálně.

- Zdravý jedinec, pohybová aktivita součástí procesu výchovy a má zejména preventivní účinky, dále jedinec s vysokou pohybovou potřebou, jedinec s nízkou pohybovou potřebou (vrozenou v získanou způsobem výchovy nebo prodělanou chorobou či úrazem), jedinec oslabený nebo pohybově nedostatečně vybavený (obézní, astenický, s vrozenými oslabeními a deformacemi, po proběhlém onemocnění, po úrazech), jedinec po proběhlé chorobě, úrazu nebo v době rekonvalescence (doplnění doléčovacího procesu), jedinec v doléčovacím procesu (pohyb je přímou součástí komplexní terapie nemoci v akutním nebo chronickém stádiu) (Kučera et al., 1997).

Sociální podmínky a vnější vlivy

Výběr konkrétního typu pohybové aktivity je nutné podřídit materiálnímu vybavení, dostupnosti sportovišť a jejich vhodností, fyzikálním a klimatickým faktorů (teplota prostředí, relativní vlhkost, tlak a proudění vzduchu, sluneční záření, nadmořská výška), denní době a cirkadiálním rytmům (Placheta, 1999).

Předchozí pohybová zkušenost

U volby pohybové aktivity vycházíme vždy z úrovně specifické adaptace jedince. Hodnotíme zejména úroveň pohybových dovedností a stav svalového aparátu a dále event. rychlostní, vytrvalostní, obratnostní připravenost. Vždy respektujeme obecné principy posloupnosti v kvantitě i kvalitě.

Psychologické faktory

Zahrnují znalost zdravotního efektu činnosti, prožitek, vlastní postoj k aktivitě-činnosti, bariéry a vlastní zisk z aktivity objektivně i subjektivně hodnocený jedincem, např. svalová síla a vytrvalost.

Časový faktor

V současné době se jeví tento faktor jako jeden z klíčových, který ovlivňuje možnosti provádění volnočasových pohybových aktivit.